Vzhledem k izomorfismu, při korespondenci

,         ,        

mezi pro ekvivalentní formou ↗Menzerathova–Altmannova zákona (MAZ), tj.

a Moranovým–Hutchinsonovým vzorcem pro výpočet soběpodobnostní dimenze ↗matematického fraktálu, tj.

kde m značí počet jeho částí na každé škále a r odpovídající faktor kontrakce, lze za předpokladu, že modelová fraktální množina je buď totálně nesouvislá n. se její části nanejvýš dotýkají, vyslovit definici j.f. následovně. J.f. může být jen taková jazyková struktura, která splňuje MAZ na všech známých jazykových úrovních, a to vždy s kladnými tvarovými parametry b > 0. V takovém případě totiž její matematický model aproximuje jistý cyklicky (blokově) soběpodobný fraktál, jehož dimenze D se rovná převrácené hodnotě aritmetického průměru tvarových parametrů b > 0.

Uvažujeme‑li tedy n jazykových úrovní rozlišených indexy i = 1, 2, … n, s odpovídajícími tvarovými parametry b_i > 0, i = 1, 2, … n, pak hodnotu

nazveme, vzhledem k výše uvedené korespondenci, stupněm sémantičnosti daného jazykového fraktálu, resp. dimenzí jemu modelově přiřazeného (na základě výše zmíněného izomorfismu) cyklicky soběpodobnému fraktálu.

Fraktální analýza textu tedy slouží mj. ke stanovení stupně jeho sémantičnosti a umožňuje modelovou vizualizaci jazykových struktur. Viz také ↗hypotéza fraktální struktury jazyka, ↗matematický fraktál, ↗Menzerathův–Altmannův zákon.